První koncert nového roku na sebe nedal dlouho čekat. Je
sobotní podvečer a naše komando, maniodepresivních existencí vyráží směr Orion.
Cesta, jako vždy, ubíhá rychle.
Na místě, ale překvapení, klub je poloprázdný. Jsem
zaskočen, jelikož složení dnešního večera je vynikající. Jenže to by nebyl
Tábor a moje obavy jsou rozprášeny do chladné lednové noci. S přibývajícím
časem se klub plní k prasknutí.
Jde se na to! První liberečtí Drom a jejich screamo/hardcore
okořenění temným metálkem. Na tyhle kluky jsem se hodně těšil. Muzika o
vysokých frekvencích, která pomalinku bloudí klubem až najednou
s přesností udeří. Uječený vokál dodává této živoucí energii přesně onu
třešničku na dortu. Takhle to mám rád. Temné, dlouhé instrumentální pasáže, kde
si s vámi hrají pomalé, ale sofistikované melodie. Někdo by snad mohl namítnout, že je vše
statické a nudné, ale v tom musím oponovat. Bicí totiž společně
s kytarou vytváří vynikající atmosféru, která ve vašem nitru probudí nejhlubší pocity. Káva a tato hudba jsou
vraždící kombinací pro dlouhé zimní večery. Pro mně jednoznačně jedna
z nejlepších českých kapel v tomto stylu.
A jelikož je mašina rozjetá, není na co čekat. Jako druzí
přicházejí Tosiro. Známa to partička z ČB, razící podobný styl jako
kolegové před nimi, ale chuť hardcoru je tu cítím mnohem více a vlastní
tvořivost je také zastoupena. Žádná vykrádačka se nekoná. Inspirace je však
jasná, nášivka Lvmen, kterou lze obdivovat u zpěváka, je určitým vodítkem
z jakých vod pánové pocházejí. Zpěv je krásně čitelný a hraje tu
nezaměnitelnou roli. Jenomže, to co mně opravdu dostává do varu, je kytara. Co
úder, to blesk čisté energie, která ve mně vaří krev. Opět se jsem ponořen do
svého podvědomí, kde se odehrává urputný emoční boj! Hudba, která má moc vás
roztrhat na kusy.
Celý večer má náboj, který rozhodně poslední chlapecké trio
neztrácí. Spíše naopak, přidává na síle a pálí ostré po celém klubu. Five
Seconds to Leave mi doma hrají velmi často. Jejich split s Esa
z lesa, je pro mně jedna z nejlepších desek za minulý rok. Jediné
okamžiky, kdy jsou desky překonány, jsou
ty na živo a Five Seconds to Leave to dnes jednoznačně dokazují. Vše dokonale
sladěné a spojené. Kytara, basa i bicí, zde mají svoje místečko a postupně
v každém songu odkrývají tváře. Tato hudba má jedinečný dar vyvolat radost
a úzkost najednou. Můžu klukům poděkovat, protože takto vytvořit a společně
skloubit hudbu, která je bez zpěvu, jen tak nikdo neumí. Po skončení mi pár
minut trvá než jsem znovu vnořen do reality.
Dnešní večer byl vynikající a já děkuji všem kapelám za
skvělý zážitek. Něco podobného nezažívám každý den.
David
Žádné komentáře:
Okomentovat