Blíží se večer a s ním i koncert v Sedlčanech. Naše
komando se schází kolem sedmé před honosným lokálem Brouček. Cestou ještě
nabíráme thrashového maniaka Ptáka a naše mise může začít. Cesta ubíhá rychle,
tu a tam rozvíjíme velkohubé diskuze o věcech které překračují chápání vesmíru,
ale i o těch, které nejsou intelektuálně laděné. Do našich sluchovodů je během
cesty vpuštěn nově nahraný bordýlek od milevských snajprů Kraost, takže si
chrochtáme a jsme spokojení. Aniž bychom vyřešili aspoň jednu záhadu teorie
relativity ocitáme se v Sedlčanech před klubem Pohoda, kde už rozeznáváme
pár podobně shnilých duší. Vítání, vítání a vítání. Poté se jde na prohlídku
bojiště. Někdo zůstává v útrobách klubu, kde se právě promítá dokument 161>88 a někdo se jde opět
oddávat filosofickým, ale i zcela normálním diskuzím před klub. Zde zjišťuji
zásadní informace, na poslední chvilku se mění pořadí útočných jednotek. Inu,
takže peklo hned ze začátku. Lidi se trousí, prý jsou zvyklí na pozdější
začátek zkázy, ale dnes se musí začít zavčasu. Ten kdo se opozdil přichází o
hodně, protože v prvním útoku se do toho jdou obout, na jihu velící
generálové, Lahar. Několik sedících lidí u stolů, které jsou rozesety kolem
sálu asi netuší co přijde, protože pořád sedí. Jen co mašinérie začne, Banán
chopící se mikrofonu začíná lítat mezi lidmi, stojícími, sedícími, po stolech,
po dřevěné konstrukci v sále a útok je zahájen. Nikdo totiž nemůžu
uniknout zničujícímu bahnotoku valícího se všude okolo. Několik mladých lidí, kteří
asi netušili s kým mají tu čest, se snaží utéci, ale marně! Vše je
pohlceno a dokonáno při peckách Řecko,Mráz, Fekete Peter, Ďáběl je hovno. Po
tomto jasně zničujícím útoku mám co dělat abych opustil místo boje. Pro
osvěžení hrdla si vybírám vodu a začíná menší průzkum prostoru v němž se
nacházíme.
Zpět na prkna se vracím, když už to palí druhá sebranka The Dumplings. Jsou to zdejší bojovníci, a však jejich útok je veden, ne příliš povedeně, aspoň z mého pohledu. Sic mají zdejší velkou podporu, ale i tak mě moc nebaví. Proto se odebírám na další diskuzní dýchánek. Třetímu útoku velí Please The Trees. Totální obrat oproti dosavadním útočným strategiím. Na zemi se objevuje minové pole, složené z modulů, efektů a dalších pozoruhodných věciček. Výsadková skupina je připravena a její seskok je famózní. Parádní indie-rock střídají šílené pasáže instrumentálních vyhrávek, které vás ubijí do země. Boj se střídá z mírem, který tu zastávají krásné písničkové pasáže, které opravdu lahodí mému uchu. Ale ne vše trvá věčně a od půlky setu mě opouští nadšení. Opět házím oko po okolí.
Po vcelku velmi dlouhém ladění, které bylo význačné pro celý dnešní večer, nastupuje poslední plukovník a jeho dva vojíni - Bonus alá Martin Tvrdý Trio. Ten kdo vydržel nemohl litovat, osvědčený rap z vlivy folku. Zaznívají všechny pecky z celé dosavadní diskografie Bonuse, samozřejmě nejvíce songů, z rok starého alba Náměstí míru (které je excelentní a doma mi hraje skoro pořád). Bonus je prostě jednička a je vidět, že prošel už velkou škálou kapel a projektů. Za zmínku určitě stojí projekt Komunisti, kapely jako Sporto, Ememvoodoopöka. Zaznívá totiž i cover od Balaclavi - První den roku nula, který jednoznačně reprezentuje hardcorové kořeny. Samozřejmě si cvrnkám do trenek, slyšet totiž aspoň cover na živo je pro mě nezapomenutelný zážitek. Po doznění posledních tónů, se spokojeně odebírám k naší posádce a vyrážíme směr Milívsko.
Zpět na prkna se vracím, když už to palí druhá sebranka The Dumplings. Jsou to zdejší bojovníci, a však jejich útok je veden, ne příliš povedeně, aspoň z mého pohledu. Sic mají zdejší velkou podporu, ale i tak mě moc nebaví. Proto se odebírám na další diskuzní dýchánek. Třetímu útoku velí Please The Trees. Totální obrat oproti dosavadním útočným strategiím. Na zemi se objevuje minové pole, složené z modulů, efektů a dalších pozoruhodných věciček. Výsadková skupina je připravena a její seskok je famózní. Parádní indie-rock střídají šílené pasáže instrumentálních vyhrávek, které vás ubijí do země. Boj se střídá z mírem, který tu zastávají krásné písničkové pasáže, které opravdu lahodí mému uchu. Ale ne vše trvá věčně a od půlky setu mě opouští nadšení. Opět házím oko po okolí.
Po vcelku velmi dlouhém ladění, které bylo význačné pro celý dnešní večer, nastupuje poslední plukovník a jeho dva vojíni - Bonus alá Martin Tvrdý Trio. Ten kdo vydržel nemohl litovat, osvědčený rap z vlivy folku. Zaznívají všechny pecky z celé dosavadní diskografie Bonuse, samozřejmě nejvíce songů, z rok starého alba Náměstí míru (které je excelentní a doma mi hraje skoro pořád). Bonus je prostě jednička a je vidět, že prošel už velkou škálou kapel a projektů. Za zmínku určitě stojí projekt Komunisti, kapely jako Sporto, Ememvoodoopöka. Zaznívá totiž i cover od Balaclavi - První den roku nula, který jednoznačně reprezentuje hardcorové kořeny. Samozřejmě si cvrnkám do trenek, slyšet totiž aspoň cover na živo je pro mě nezapomenutelný zážitek. Po doznění posledních tónů, se spokojeně odebírám k naší posádce a vyrážíme směr Milívsko.
Na konci patří poděkování určitě všem
lidem, kteří se točí kolem Sedlčanské a okolní scény a pořádají super akce,
všem kapelám které zahráli, k tanci a poslechu.
David.
Žádné komentáře:
Okomentovat